CZ CZ_6000 Odra N CZ_METADATA_6000_MON.xml http://www.mzp.cz QE1-1 Phytoplankton RW Vzorek v tekoucích vodách je odebírán v proudnici ponořením sběrače nebo vzorkovnice. Odběr fytoplanktonu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod (Heteša J. & Marvan P., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení fytoplanktonu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod (Heteša J. & Marvan P., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Do centrifugační zkumavky se odměří 10 ml promíchaného vzorku. Odstřeďuje se při 2 000 otáčkách/min po dobu 5 min při použití rotoru s poloměrem 0,08 m. Doběh odstředivky nesmí být bržděn. Po odstředění se voda nad centrifugátem ze zkumavky slije do čisté nádoby bez zvíření sedimentu. Odstředěný zbytek se upraví Pasteurovou pipetou na vhodný objem (např. 0,1 ml až 1 ml). K úpravě objemu se použije voda po odstředění. Obsah se důkladně promíchá opakovaným nasáváním Pasteurovou pipetou nebo rychlou rotací preparační jehlou. Kapka homogenizovaného vzorku se Pasteurovou pipetou rychle přenese na podložní sklíčko nebo na mřížku počítací komůrky a překryje krycím sklem, které se připevní svorkami. Je-li ve vzorku vetší množství bičíkovců, nelze je obvykle spočítat v živém stavu v počítací komůrce. Proto provádíme zahušťování znovu se vzorkem, který je fixován Lugolovým roztokem. Pod mikroskopem se spočítají organismy na celé ploše komůrky, nebo na části její plochy podle jejich hustoty. Odběr a stanovení fytoplanktonu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro tekoucí vody vychází z kapitoly 4 ČSN 75 7712 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení biosestonu a k doplňkovému stanovení planktonních sinic s aerotopy lze použít postup podle TNV 75 7717 Jakost vod – Stanovení planktonních sinic. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Odběr vzorků fytoplanktonu z tekoucích vod je optimálně prováděn v měsíčním intervalu v období březen - říjen. Minimální počet odběrů je třikrát ročně v následujících obdobích: • v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky • v letním období (konec června – polovina srpna) • v podzimním období (říjen – polovina listopadu). QE1-1 Phytoplankton LW Vzorkování ve stojatých vodách je prováděno na svislici odběrovou hadicí z epilimnia a hloubkovým sběračem po 1 m, 5 m nebo 10 m. Odběr fytoplanktonu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod (Komárková J., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení fytoplanktonu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod (Komárková J., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení druhového složení fytoplanktonu ve stojatých vodách je prováděno v zahuštěném vzorku pod mikroskopem. Nezahuštěný vzorek se centrifuguje a prohlíží pod přímým mikroskopem. Pro determinaci rozsivek se mohou připravit vypálené vzorky, které se určují pod imerzí. Biomasa se stanovuje metodou počítání organizmů v sedimentačních komůrkách. Vzorek vody fixovaný Lugolovým roztokem se nechá sedimentovat v Utermöhlových komůrkách. Po dokonalé sedimentaci se zjistí počty buněk jednotlivých druhu, případně jejich velikostních frakcí na obráceném mikroskopu ve vhodném objemu vzorku. Odběr a stanovení fytoplanktonu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stojaté vody vychází z ČSN 75 7712 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení biosestonu. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Vzorkování ve stojatých vodách je prováděno 1x měsíčně v bezledovém období - od března do října, t.j. 8 odběrů. QE1-2 Other aquatic flora RW Vzorek fytobentosu je v tekoucích vodách odebírán z vhodného substrátu (obvykle kamenů) oškrábáním řasového nárostu. Odběr fytobentosu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod (Marvan P. & Heteša J., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Makrofyta jsou u tekoucích vod sledována v celém odběrovém úseku. Odběr makrofyt v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod (Grulich V. & Vydrová A., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení fytobentosu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod (Marvan P. & Heteša J., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Fytobentos je kvalitativně analyzován pod mikroskopem na druhové složení a poté je hodnoceno kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů podle pokryvnost ve vzorku pod mikroskopem. Pro určení druhového složení rozsivek se připravují trvalé preparáty. Stanovení makrofyt v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod (Grulich V. & Vydrová A., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vodní makrofyta v tekoucích vodách jsou sledována a hodnocena v celém odběrovém úseku o délce 100 m, resp. 500 m. V mělkých místech se brodí způsoben cik-cak korytem. Pokud není brodění bezpečné, je možné provést pozorování ze břehu. Do determinačního protokolu se zaznamenají všechny přítomné druhy. Pro determinace či jejich další ověření se sbírají vzorky některých rostlin. Dále se provede odhad procentuální pokryvnosti jednotlivých druhu ve vztahu k ploše celého odběrového úseku a odhad celkové procentuální pokryvnosti. Odběr a stanovení fytobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení fytobentosu vychází z ČSN 75 7715 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení nárostů; ČSN EN 13946 Jakost vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorku bentických rozsivek z řek a ČSN EN 14407 (75 7722) Jakost vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních tokú a pro interpretaci dat. Odběr a stanovení makrofyt se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení makrofyt v tekoucích vodách vychází z ČSN 75 7721 Jakost vod – Návod na sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Odběry vzorků fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách se provádějí: - v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky - v letním období (konec června – polovina srpna) - v podzimním období (říjen – polovina listopadu). Sledování makrofyt v tekoucích vodách se provádí minimálně jedenkrát v období optimálního růstu, tj. obvykle od poloviny června do poloviny září. QE1-2 Other aquatic flora LW Vzorek fytobentosu je ve stojatých vodách odebírán v charakteristických odběrových úsecích z vhodného substrátu (obvykle kamenů) oškrábáním řasového nárostu a řasových nárosty uvolněných ze dna. Odběr fytobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod (Marvan P. & Kozáková M., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. U vod stojatých je monitoring makrofyt prováděn na trvale vytyčených transektech metodou fytocenologických snímků. Odběr makrofyt ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrocyt stojatých vod (Grulich V. & Vydrová V., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení fytobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod (Marvan P. & Kozáková M., 2006) metodiky jsou dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Fytobentos je kvalitativně analyzován pod mikroskopem na druhové složení a poté je hodnoceno kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů podle pokryvnost ve vzorku pod mikroskopem. Pro určení druhového složení rozsivek se připravují trvalé preparáty. Stanovení makrofyt ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrocyt stojatých vod (Grulich V. & Vydrová V., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vodní makrofyta ve stojatých vodách jsou sledována a hodnocena v reprezentativním transektu. Na transektu se vytyčují odběrová místa, kde se zaznamenávají fytocenologické snímky, ve vzdálenosti 5 m. Počet transektu je dán velikostí monitorované vodní plochy: - <0,5 ha 1 transekt - 0,5-2 ha 2 transekty - <2 ha 3(-5) transekty Odběr a stanovení fytobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení fytobentosu vychází z ČSN 75 7715 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení nárostů; ČSN EN 13946 Jakost vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorku bentických rozsivek z řek a ČSN EN 14407 (75 7722) Jakost vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních tokú a pro interpretaci dat. Odběr a stanovení makrofyt se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení makrofyt v tekoucích vodách vychází z ČSN 75 7721 Jakost vod – Návod na sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Odběry vzorků fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách se provádějí: - v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky - v letním období (konec června – polovina srpna) - v podzimním období (říjen – polovina listopadu). Odběr makrofyt ve stojatých vodách se provádí alespoň jedenkrát v letním období (od června do konce září), kdy je růst makrofyt a jejich výskyt optimální. QE1-3 Benthic invertebrates RW Vzorek makrozoobentosu v mělkých tekoucích vodách je odebírán pomocí ruční bentické sítě, v nebroditelných tocích z lodi pomocí drapáků nebo pneumatickým vzorkovačem (air-liftem) ve stojatých vodách drapáky a sběrem exuvií pakomárů z hladiny. Odběr makrozoobentosu v broditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou Perla (Kokeš J. & Němejcová D., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odběr makrozoobentosu v nebroditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z nebroditelných tekoucích vod (Kokeš J. , Tajmrová L. & Kvadrová H., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení makrozoobentosu v broditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou Perla (Kokeš J. & Němejcová D., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vzorky jsou odebírány metodou PERLA, založené na multihabitatovém odběru, při kterém jsou habitaty vzorkovány proporcionálně podle jejich výskytu v úseku toku. Pro odběr se používá metoda 3 minutového semikvantitativního vzorkování s použitím ruční bentosové sítě. Stanovení makrozoobentosu v nebroditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z nebroditelných tekoucích vod (Kokeš J., Tajmrová L. & Kvadrová H., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vzorky makrozoobentosu v nebroditelných tocích se odebírají z proudnice toku. Vzorek se odebírá jako směsný z 10 míst zvolených náhodně nebo na příčném transektu. Odběr vzorku se obvykle provádí z lodi. Jsou doporučeny tři metody odběru vzorku: - metoda odběru pomocí Birge – Ekmanova drapáku, - metoda odběru pomocí Ponarova, Van Veen drapáku, - metoda odběru pneumatickým vzorkovačem (Air-lift sampler). Výběr konkrétního odběrového zařízení je určen substrátem. Odběr z proudnice toku se doplňuje vzorkem odebraným ruční sítí z litorální zóny metodou Perla. Odebrané vzorky makrozoobentosu jsou již na lokalitě předběžně roztříděny podle taxonomických skupin a konzervovány formaldehydem nebo ethanolem. V laboratoři jsou poté determinovány v celém vzorku nebo jeho části, která nesmí být nižší než jedna čtvrtina. Odběr a stanovení makrozoobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení makrozoobentosu broditelných tekoucích vod vychází z ČSN EN 27828 (75 7703) Jakost vod - Metody odběru biologických vzorku - Pokyny pro odběr vzorku makrozoobentosu ruční síťkou. Metodika pro stanovení makrozoobentosu nebroditelných vod vychází z ČSN EN ISO 9391 (75 7705): Jakost vod – Odběr vzorku makrozoobentosu v hlubokých vodách - Pokyny pro použití kolonizačních, kvalitativních a kvantitativních vzorkovačů. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Odběry makrozoobentosu v tekoucích vodách se provádějí: - v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku kvetu řepky - v letním období (konec června – polovina srpna). QE1-3 Benthic invertebrates LW Odběr makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z stojatých vod (Adámek Z., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z stojatých vod (Adámek Z., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vzorky makrozoobentosu ve stojatých vodách se odebírají vhodným drapákem minimálně na 5 místech, exuvie pakomárů se sbírají na návětrné straně nebo v místě jejich zvýšené kumulace v supralitorálu, příp. eulitorálu. Odebrané vzorky makrozoobentosu jsou již na lokalitě předběžně roztříděny podle taxonomických skupin a konzervovány formaldehydem nebo ethanolem. V laboratoři jsou poté determinovány v celém vzorku nebo jeho části, která nesmí být nižší než jedna čtvrtina. Odběr a stanovení makrozoobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení makrozoobentosu nebroditelných vod vychází z ČSN EN ISO 9391 (75 7705): Jakost vod – Odběr vzorku makrozoobentosu v hlubokých vodách - Pokyny pro použití kolonizačních, kvalitativních a kvantitativních vzorkovačů. Metodika pro stanovení makrozoobentosu stojatých vod vychází ze stejných metodik jako metodiky tekoucích vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Odběry makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádějí 1x měsíčně od konce dubna do začátku října v závislosti na klimatických podmínkách. QE1-4 Fish RW Odběr ryb v tekoucích vodách je prováděn pomocí elektrického agregátu nebo zátahovými sítěmi. Odlov ryb v tocích je zaměřen na vzorkování plůdkového společenstva ryb. Odběr ryb v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků plůdkových společenstvech ryb tekoucích vod (Jurajda, P.; Slavík O. & Adámek, Z., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení ryb v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků plůdkových společenstvech ryb tekoucích vod (Jurajda, P.; Slavík O. & Adámek, Z., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odlov ryb v tocích je zaměřen na vzorkování plůdkového společenstva ryb, které dobře dokumentuje přirozenou reprodukci ryb na lokalitě. Odlov je prováděn primárně elektrickým agregátem, v dolních tocích velkých řek je doplňován odlovem pomocí plůdkových zátahových sítí. Determinace a proměřování plůdku se provádí přímo po odlovu na břehu a následně je plůdek vypouštěn zpět do vody. Konzervují se pouze ranná stádia pro pozdější determinaci v laboratoři. Odběr a stanovení ryb se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení ryb tekoucích vod vychází z ČSN EN 14011 (75 7706): Jakost vod - Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Vzorkování rybího společenstva tekoucích vod se provádí od druhé poloviny července do konce října v závislosti na klimatických podmínkách v jednotlivých letech. QE1-4 Fish LW Ve stojatých vodách je odběr ryb prováděn pomocí tenat, hydroakustického průzkumu (echolotu) a elektrického agregátu. Odběr ryb ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků ryb stojatých vod (Kubečka J. & Prchalová M., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Stanovení ryb ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků ryb stojatých vod (Kubečka J. & Prchalová M., 2006) dostupné na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odlov ryb v nádržích je prováděn různými druhy tenat, doplňkově je používán hydroakustický průzkum a litorální oblasti nádrží jsou prolovovány elektrickým agregátem. Ulovené ryby jsou determinovány a měřeny po odlovu na břehu. Pro určení věku jsou odebírány šupiny, otolity nebo skřelová kost. Pro zpracování hydroakustických dat je používán program SONAR verze 5 nebo vyšší. Do tohoto programu se data konvertují s použitím příslušné nakalibrované hodnoty citlivosti systému. Pro zpracování se použijí pouze záznamy ryb starších 0+. Oddělení záznamu od ryb menších, bezobratlých a šumu se provede podle úlovku pelagických tenatních sítí tím, že se určí prahová, hraniční délka ryb 0+ a starších. Tato prahová délka se s pomocí rovnic uváděných v literatuře převede na hodnotu síly odrazu. Odběr a stanovení ryb se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení ryb stojatých vod vychází též z ČSN EN 14 757 (75 7708): Jakost vod – Odběr vzorků ryb tenatními sítěmi. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. Vzorkování rybího společenstva ve stojatých vodách je prováděno od začátku července do konce září. QE3-1General Parameters RW Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické ukazatele jsou měřeny buď přímo na lokalitě přenosnými sondami nebo je odebrán vzorek do vzorkovnice přímo nebo pomocí odběrového zařízení pro pozdější analýzu v laboratoři Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vycházejí ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Měření a odběry všeobecných chemických a fyzikálně chemických ukazatelů tekoucích vod jsou prováděny 1x měsíčně. V plaveninách 4x ročně, v sedimentech 2x ročně a biologických matricích 1x ročně. QE3-1General Parameters LW Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické ukazatele jsou měřeny buď přímo na lokalitě přenosnými sondami nebo je odebrán vzorek do vzorkovnice přímo nebo pomocí odběrového zařízení pro pozdější analýzu v laboratoři Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vycházejí ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Měření a odběry všeobecných chemických a fyzikálně chemických ukazatelů stojatých vod jsou prováděny minimálně 6x ročně. QE3-2 Priority Substances RW Vzorky pro stanovení prioritních látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy významných vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Odběry a stanovení prioritních látek jsou prováděny 1x měsíčně. QE3-2 Priority Substances LW Vzorky pro stanovení prioritních látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy významných vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Odběry a stanovení prioritních látek jsou prováděny 1x měsíčně. QE3-3 Non priority specific pollutants RW Vzorky pro stanovení ostatních znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Odběry a stanovení ostatních znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. QE3-3 Non priority specific pollutants LW Vzorky pro stanovení ostatních znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Odběry a stanovení ostatních znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. QE3-4 Other national pollutants RW Vzorky pro stanovení dalších znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Odběry a stanovení dalších znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. QE3-4 Other national pollutants LW Vzorky pro stanovení dalších znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programů monitoringu, který je k dispozici na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Odběry a stanovení dalších znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. QE2 Hydromorphological QEs RW Sledování hydromorfologických složek podporujících biologické složky je součástí sledování a hodnocení ekologického stavu povrchových vod. Hydromorfologické složky kvality zahrnují u toků sledování hydrologického režimu, kontinuity a morfologických podmínek. V současnosti se připravuje jednotná metodika sledování a hodnocení hydromorfologických parametrů pro tekoucí povrchové vody, dále tedy bude popsáno pouze sledování hydrologického režimu povrchových vod. Sledování hydrologického režimu povrchových vod podrobně popisuje Program kvantitativního monitoringu povrchových vod v ČR, který je dostupný na webové adrese http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Sledování hydrologického režimu povrchových vod tekoucích se provádí na významných vodních tocích kontinuálně. Aktuální data o hydrologickém režimu povrchových vod jsou zveřejňovány a jsou dostupné na webové adrese http://www.voda.mze.cz/cz. Sledování kontinuity a morfologie bude prováděno u povrchových vod s četností 1x za 6 let. QE2 Hydromorphological QEs LW Sledování hydromorfologických složek podporujících biologické složky je součástí sledování a hodnocení ekologického stavu povrchových vod. Hydromorfologické složky kvality zahrnují u stojatých vod sledování hydrologického režimu a morfologických podmínek. V současnosti se připravuje jednotná metodika sledování a hodnocení hydromorfologických parametrů pro tekoucí a stojaté povrchové vody, dále tedy bude popsáno pouze sledování hydrologického režimu povrchových vod. Sledování hydrologického režimu povrchových vod podrobně popisuje Program kvantitativního monitoringu povrchových vod v ČR, který je dostupný na webové adrese http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Sledování hydrologického režimu povrchových vod stojatých se provádí podle potřeb daných provozem vodního díla, který se řídí manipulačními řády a požadavky technicko-bezpečnostního dohledu. Frekvence měření je dána provozními potřebami správce vodního díla. Aktuální data o hydrologickém režimu povrchových vod jsou zveřejňovány a jsou dostupné na webové adrese http://www.voda.mze.cz/cz. Sledování kontinuity a morfologie bude prováděno u povrchových vod s četností 1x za 6 let. CZ_6000_SWMO Provozní monitoring povrchových vod N Principy spolupráce v rámci mezinárodní oblasti povodí Odry, včetně zajištění monitoringu přeshraničních vodních útvarů, jsou popsány ve společné souhrnné zprávě o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry. 17 profilů je součástí sítě EIONET. V rámci národních monitorovacích programů je také zabezpečen monitoring na mezinárodně významných profilech. N Y Program provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Odry je víceúčelový program monitoringu povrchových vod směřující k naplnění požadavků článku Rámcové směrnice, ustanovení § 21 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a k zajištění mezinárodních závazků České republiky vůči Komisi pro ochranu Odry před znečištěním (MKOOpZ). Program provozního monitoringu zahrnuje monitoring chemického a ekologického stavu a jeho účelem je poskytnout informace pro: - hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 odst.2 písm. a) zákona - č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění - pozdějších předpisů, - upřesnění stanovení rizikovosti vodních útvarů, - identifikaci a sledování vlivů způsobujících rizikovost vodních útvarů, - stanovení stavu útvarů vod identifikovaných zejména jako rizikové, - určení změny stavu těchto útvarů způsobené aplikací programů opatření a tím umožnit zhodnocení účinnosti těchto opatření, - dosažení a vyhovění cílům a požadavkům pro chráněná území, - identifikaci jakéhokoliv významného a trvalého vzestupného trendu koncentrací znečišťujících látek. Program provozního monitoringu vychází ze stávajících programů monitoringu, které účelově doplňuje a rozšiřuje s cílem naplnit výše uvedené požadavky. Základ programu provozního monitoringu tvoří monitoring správců povodí spravujících příslušné části oblasti povodí Odry. LW CZ_6000_SWMOLW Profily provozního monitoringu útvarů stojatých vod byly navrženy na základě hodnocení rizikovosti z hlediska naplnění environmentálních cílů ve smyslu článku 4 Rámcové směrnice. Pro všechny nádrže určené jako rizikové byl jako reprezentativní pro hodnocení stavu určen profil na svislici u hráze nádrže. Vždy bude odebírán integrální vzorek z horních 3-4 m vodního sloupce a dále zonální odběr na svislici závislý na hloubce nádrže. Míra uplatnění monitoringu ve více dílčích místech v rámci jedné nádrže závisí na místních podmínkách, zejména na velikosti a hloubce nádrže a na působících vlivech. K odlišení velikosti a vlivu zdrojů bodového i plošného znečištění je nezbytné podchytit i význam prostorové a hloubkové diferenciace enviromentálních znaků v nádrži. Z tohoto důvodu je provozní monitoring ve vyjmenovaných nádržích doplněn o sledování na více svislicích. Rozmístění těchto svislic (vertikál) v nádržích je odvozeno od místních podmínek a je určeno tak, aby bylo možné vyhodnotit velikost i dopad zdrojů znečištění. V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. 13 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu a jednotlivé programy provozního monitoringu oblastí povodí: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry je k dispozici na stránkách http://www.mkoo.pl. QE1-1 Phytoplankton 9 3 3 QE1-2 Other aquatic flora 5 2 3 QE1-3 Benthic invertebrates 3 2 3 QE1-5 Other species 8 3 3 QE2-1 Hydrological regime - rivers 3 12 3 QE3-1-1 Transparency 10 2 1 QE3-1-2 Thermal conditions 13 3 1 QE3-1-3 Oxygenation conditions 13 3 1 QE3-1-4 Salinity 13 3 1 QE3-1-5 Acidification status 13 3 1 QE3-1-6 Nutrient conditions 13 3 1 QE3-2 Priority Substances 10 2 1 QE3-3 Non priority specific pollutants 13 3 1 QE3-4 Other national pollutants 13 3 1 RW CZ_6000_SWMORW Při výběru monitorovacích míst se vycházelo ze sítě profilů existujících monitorovacích programů, které byly posouzeny z hlediska reprezentativnosti umístění profilů pro hodnocení chemického a ekologického stavu vodních útvarů a reprezentativnosti z hlediska významných vlivů působících na stav vodních útvarů. Posouzení reprezentativnosti profilů bylo založeno na principu doporučeném v metodickém materiálu „Pracovní cíle“, připraveném pracovníky VÚV T.G.M. v roce 2004 pro potřeby vyhodnocení rizikovosti. Výběr monitorovacích míst a návrh sledovaných ukazatelů se řídil také postupem pro hodnocení stavu vod a vodních útvarů, navrženým VÚV T.G.M. Využity byly rovněž zásady a příklady uvedené v CIS Guidance č. 7 – Pokyny pro monitorování podle Rámcové směrnice. U povrchových vod tekoucích není monitoring v dílčích místech v rámci jednoho monitorovací profilu relevantní. V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. 170 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu a jednotlivé programy provozního monitoringu oblastí povodí: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry je k dispozici na stránkách http://www.mkoo.pl. QE1-1 Phytoplankton 82 3 3 QE1-2 Other aquatic flora 156 1 3 QE1-3 Benthic invertebrates 150 1 3 QE1-5 Other species 10 3 3 QE2-1 Hydrological regime - rivers 95 12 3 QE3-1-1 Transparency 64 3 1 QE3-1-2 Thermal conditions 166 3 1 QE3-1-3 Oxygenation conditions 166 3 1 QE3-1-4 Salinity 168 3 1 QE3-1-5 Acidification status 170 3 1 QE3-1-6 Nutrient conditions 170 3 1 QE3-2 Priority Substances 76 2 1 QE3-3 Non priority specific pollutants 170 3 1 QE3-4 Other national pollutants 170 3 1 CZ_6000_SWMS Situační monitoring povrchových vod N V monitorovacích místech situačního monitoringu povrchových vod v rámci mezinárodních monitorovacích programů a v rámci monitoringu podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES se může upravit četnost sledování a rozsah sledovaných parametrů po souhlasném stanovisku MŽP. Úpravy četnosti sledování a rozsahu příslušných parametrů pro dvoustranný monitoring jsou v kompetenci příslušných zmocněnců. Požadavky na monitoring pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce se před jejich přijetím konzultují prostřednictvím členů příslušných pracovních skupin nebo skupin expertů MKOOpZ a pracovních skupin pro Rámcovou směrnici 2000/60/ES na hraničních vodách nebo zmocněnců se zpracovateli návrhů programu situačního monitoringu dle Rámcové směrnice 2000/60/ES, ve kterých jsou příslušná monitorovací místa zařazena. V rámci mezinárodních komisí byly zpracovány společné zprávy o monitorovacích programech, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 8 profilů je zároveň součástí mezinárodní monitorovací sítě EIONET. 1 profil je součástí monitorovací sítě provozované podle směrnice 77/795/EHS. Y N Program situačního monitoringu dle Metodického pokynu pro monitorování vod slouží pro: - Doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik oblastí povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod, - Hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek - Hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností, - Účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu, - Vedení vodní bilance - Zjišťování jakosti povrchových vod podle § 21 odst.2 písm.a) vodního zákona. Program situačního monitoringu stanoví zejména: - Vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu - Seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo. LW CZ_6000_SWMSLW Síť situačního monitoringu povrchových vod musí pokrývat dostatečný počet útvarů povrchových vod, aby poskytovala souvislý a vyčerpávající přehled o stavu vod a umožnila souhrnné zhodnocení stavu povrchových vod v každé oblasti povodí. Monitorovací místa nemusí být ve všech útvarech povrchových vod, ale v případě stejného typu vodního útvaru a míry ovlivnění musí být vybrána tak, aby byla reprezentativní pro skupiny vodních útvarů, významná dílčí povodí nebo oblast povodí. Výběr lokalit pro síť je určen následujícími kritérii: 1. velikost průtoků je významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst n velkých vodních tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2 2. objem vody je v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží 3. významné vodní útvary přesahující hranice členských států 4. místo stanovené rozhodnutím o výměně informací č. 77/795 EHS 5. další místa, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států. Do návrhu sítě situačního monitoringu jsou zařazena monitorovací místa, která splní alespoň jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situační monitoring přednostně vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situačního monitoringu se tato místa situačního monitoringu přednostně zařazují do provozního monitoringu. Rozsah monitorovací sítě situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých včetně popisných údajů k jednotlivým monitorovacím místům, je dokumentován ve formátu GIS vrstvy, který je k dispozici ke stažení na internetových stránkách www.ochranavod.cz. Postup při výběru míst pro odběr jednotlivých biologických složek ekologické kvality povrchových vod tekoucích a stojatých je popsán v metodikách pro odběr a zpracování vzorků. Seznam těchto metodik je součástí Rámcového programu monitoringu. Schválené metodiky jsou dostupné na www.ochranavod.cz. Monitorovací místo pro situační monitoring stavu povrchových vod stojatých je vždy situováno v blízkosti hráze nádrže, nikoli na výtoku z nádrže. V tomto monitorovacím místě se odebírá integrální vzorek v horních cca 3-4 m vodního sloupce a zonální odběry ve svislici v hloubkách 0, 5, 10 m podle hloubky nádrže dále po 10 m až ke dnu nádrže. Dále se v této svislici provádí zonální měření základních parametrů jakostní sondou v intervalu 1 m po celé délce svislice (v opodstatněných případech lze v hloubkách větších než 20 m zvětšit interval až na 5 m). V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Rozsah sledovaných ukazatelů a veličin v jednotlivých matricích je v rámci programu situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých pro každé monitorovací místo stejný. 5 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry: http://www.mkoo.pl/ QE1-1 Phytoplankton 5 6 3 QE1-5 Other species 5 6 3 QE2-4 Hydrological regime - lakes 5 12 1 QE2-5 Morphological conditions - lakes 5 1 6 QE3-1-1 Transparency 5 6 3 QE3-1-2 Thermal conditions 5 6 3 QE3-1-3 Oxygenation conditions 5 6 3 QE3-1-4 Salinity 5 6 3 QE3-1-5 Acidification status 5 6 3 QE3-1-6 Nutrient conditions 5 6 3 QE3-2 Priority Substances 5 6 3 QE3-3 Non priority specific pollutants 5 6 3 QE3-4 Other national pollutants 5 6 3 QE1-2 Other aquatic flora 5 1 3 QE1-3 Benthic invertebrates 5 2 3 QE1-4 Fish 5 1 3 RW CZ_6000_SWMSRW Síť situačního monitoringu povrchových vod musí pokrývat dostatečný počet útvarů povrchových vod, aby poskytovala souvislý a vyčerpávající přehled o stavu vod a umožnila souhrnné zhodnocení stavu povrchových vod v každé oblasti povodí. Monitorovací místa nemusí být ve všech útvarech povrchových vod, ale v případě stejného typu vodního útvaru a míry ovlivnění musí být vybrána tak, aby byla reprezentativní pro skupiny vodních útvarů, významná dílčí povodí nebo oblast povodí. Výběr lokalit pro síť je určen následujícími kritérii: 1. velikost průtoků je významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst n velkých vodních tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2 2. objem vody je v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží 3. významné vodní útvary přesahující hranice členských států 4. místo stanovené rozhodnutím o výměně informací č. 77/795 EHS 5. další místa, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států. Do návrhu sítě situačního monitoringu jsou zařazena monitorovací místa, která splní alespoň jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situační monitoring přednostně vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situačního monitoringu se tato místa situačního monitoringu přednostně zařazují do provozního monitoringu. Rozsah monitorovací sítě situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých včetně popisných údajů k jednotlivým monitorovacím místům, je dokumentován ve formátu GIS vrstvy, který je k dispozici ke stažení na internetových stránkách www.ochranavod.cz. Postup při výběru míst pro odběr jednotlivých biologických složek ekologické kvality povrchových vod tekoucích a stojatých je popsán v metodikách pro odběr a zpracování vzorků. Seznam těchto metodik je součástí Rámcového programu monitoringu. Schválené metodiky jsou dostupné na www.ochranavod.cz. Dílčí monitorovací místa v rámci monitorovacích programů v ČR nejsou u povrchových vod tekoucích stanovena. V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Rozsah sledovaných ukazatelů a veličin v jednotlivých matricích je v rámci programu situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých pro každé monitorovací místo stejný. 12 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry: http://www.mkoo.pl/ QE1-1 Phytoplankton 12 3 3 QE1-2 Other aquatic flora 12 1 3 QE1-3 Benthic invertebrates 12 2 3 QE1-4 Fish 12 1 3 QE2-1 Hydrological regime - rivers 12 12 1 QE2-2 River continuity 12 1 6 QE2-3 Morphological conditions - rivers 12 1 6 QE2-3-2 Structure and substrate of river bed 7 2 1 QE3-1-1 Transparency 12 12 3 QE3-1-2 Thermal conditions 12 12 3 QE3-1-3 Oxygenation conditions 12 12 3 QE3-1-4 Salinity 12 12 3 QE3-1-5 Acidification status 12 12 3 QE3-1-6 Nutrient conditions 12 12 1 QE3-2 Priority Substances 12 12 1 QE3-3 Non priority specific pollutants 12 12 1 QE3-4 Other national pollutants 12 12 1 Programy průzkumného monitoringu dle Metodického pokynu o monitorování vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví: - vody pro zavedení průzkumného monitoringu - le průzkumného monitoringu - mezení monitorovacích míst - seznamy ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby pro povrchové vody, vždy ve vazbě na vodní útvary nebo jejich seskupení. Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí, Česká inspekce životního prostředí nebo pověřený odborný subjekt. Návrhy programů průzkumného monitoringu sestavují podle jejich charakteru příslušní správci povodí nebo pověřené odborné subjekty. V současnosti nebyl navržen prozatím žádný program průzkumného monitoringu povrchových vod. Programy průzkumného monitoringu se uplatní v místech, kde: Monitorovací místa průzkumného monitoringu budou vymezena zejména tam, kde bude nutné získat informace pro: - se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny, - výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu, - bude nutné zjistit velikosti a dopady havarijního znečištění - budou potřeba z hlediska poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod. Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. E p 0 0 CZ_6000_GWMCS Situační monitoring chemického stavu podzemních vod N Monitoring chemického stavu podzemních vod je v rámci některých postupů koordinován v rámci Mezinárodní oblasti povodí Odry. Koordinace se týče minimální četnosti měření, sledovaných ukazatelů a srovnatelnosti výsledků. V rámci mezinárodní komise byla zpracována společná zpráva o monitorovacích programech v mezinárodní oblasti povodí Odry, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 46 % monitorovacích míst je zároveň zařazeno do mezinárodní sítě sledování EIONET N Y N Monitoring chemického stavu podzemních vod je navržen tak, aby poskytoval dostatek podkladů pro ověření výsledků charakterizace útvarů podzemních vod a umožnil stanovení chemického stavu útvarů podzemních vod, hlavně z hlediska dopadů bodových a plošných zdrojů znečištění. Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně ve státní síti sledování podzemních vod, provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Tato síť tvoří základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. Monitoring chemického stavu je v současné době zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v podmnožině 462 objektů státní sítě v ČR, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku. V ČR byla v lednu 2006 zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, finančně podporovaná z fondů soudržnosti EU. Nově vybudovaná síť bude v sobě zahrnovat cca 30% objektů stávající sítě z důvodu zachování kontinuity sledování a bude složena z 805 mělkých vrtů, 489 hlubokých vrtů a 335 pramenů (celkem 1629 objektů v ČR). Počet objektů pro sledování chemického stavu podzemních vod se zvýší na cca 600 objektů. Dokončované objekty budou průběžně nahrazovat stávající objekty a tak bude kompletní rekonstruovaná síť v provozu až v roce 2008. V přechodném období, bude monitoring pro první etapu plánů oblastí povodí tedy proveden na stávající síti a teprve v průběhu roku 2008 dojde k přechodu na novou síť. Počty monitorovacích objektů se tedy budou lišit, program monitoringu by však měl být v zachován. V rámci situačního monitoringu se sledují všechny útvary podzemních vod v ČR. Výběr monitorovacích objektů pro program situačního monitoringu se provádí v závislosti na výsledcích analýzy vlivů a dopadů s přihlédnutím ke koncepčnímu modelu útvaru podzemních vod a specifickým vlastnostem relevantních znečišťujících látek tak, aby byla vytvořena reprezentativní monitorovací síť. Monitorovací síť musí pokrýt oblast infiltrace, transportu i odvodnění útvaru podzemních vod. Větší hustota monitorovacích objektů se volí v oblastech, kde může docházet nebo dochází ke kontaminaci podzemních vod. Každý útvar podzemních vod musí být monitorován nejméně jedním monitorovacím objektem. Optimální počet monitorovacích objektů je 3 a více na útvar podzemních vod v závislosti na hydrogeologických podmínkách a velikosti plochy útvaru. Doporučená kritéria pro určení hustoty monitorovací sítě pro hlavní typy hydrogeologických struktur jsou uvedeny v Rámcovém programu monitoringu http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. Monitoring odběrů podzemních vod pro pitné účely (surová voda) je provozován samostatně pro všechny odběry nad 10m3/den v rozsahu cca 45 ukazatelů a v četnosti podle množství zásobovaných obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Tento monitoring není součástí monitoringu chemického stavu. Pro síť situačního monitoringu podzemních vod se budou využívat objekty sítě sledování podzemních vod doplněné o významné využívané zdroje pitných vod. Objekty využívaných zdrojů podzemních vod budou do sítě přidány v oblastech, které nejsou pokryty sítí sledování kvantitativního stavu podzemních vod za použití následujících kritérií: odebírané množství je větší než 10 l/s; objekt využívá přesně definovaný kolektor vodního útvaru; objekt je kontinuálně využíván a objekt je technicky způsobilý pro řádný odběr vzorku. Výběr objektů využívaných zdrojů pitných vod proběhne v roce 2008 po ukončení rekonstrukce sítě sledování kvantitativního stavu podzemních vod a definitivním výběru objektů pro monitoring chemického stavu z této sítě. Objekty využívaných zdrojů pitných vod budou tedy zařazeny do monitoringu chemického stavu v roce 2009. Tyto objekty budou sloužit jak pro program situačního, tak pro program provozního monitoringu podzemních vod. ČR zatím nemá vymezen žádný přeshraniční útvar podzemních vod v Mezinárodní oblasti povodí Odry. Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. 25 0 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu a program situačního monitoringu podzemních vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry je k dispozici na stránkách http://www.mkoo.pl. GE2 General parameters 25 V rámci situačního monitoringu se všech objektech monitorovací sítě sleduje stejný rozsah ukazatelů relevantních pro ČR. Kromě ukazatelů vyjmenovaných v příloze V Rámcové směrnice se sledují relevantní látky podle Přílohy VIII a X. Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek musí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno zanalyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení. Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními a mezinárodními standardy. Pro vzorkování se používají normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné evropské normy ČSN EN 25813 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Jodometrická metoda, ČSN EN 25814 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Elektrochemická metoda s membránovou sondou, ČSN ISO 10 523 Jakost vod – Stanovení pH, ČSN EN 27888 Jakost vod – Stanovení elektrické konduktivity, ČSN ISO 7890-3 Jakost vod – Stanovení dusičnanů - Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou a ČSN ISO-7150 Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 1: Manuální spektrometrická metoda. Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. Po rekonstrukci stávající sítě a vybudování nových pozorovací objektů se hladina přesnosti a spolehlivosti výrazně zvýší hlavně v oblastech, kde dosud žádný objekt monitoringu nebyl, nebo byl jejich počet nedostatečný. Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro získání reprezentativního počtu vzorků pro program situačního monitoringu je z důvodu nízké roční četností vzorkování nutno provádět monitoring ve víceletých cyklech. Program situačního monitoringu bude prováděn s frekvencí vzorkování 2x za šestileté období. První fáze vzorkování proběhne v roce 2007 a předpokládá se, že další fáze vzorkování proběhne v roce 2009. 2 3 Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. GE3 Other pollutants 25 V rámci situačního monitoringu se sledují hlavně ukazatele podle Přílohy VIII a X Rámcové směrnice o vodě. Rozsah sledovaných ukazatelů je v současné době širší, než bude využito pro hodnocení chemického stavu a bude v průběhu času upraven. Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek musí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno zanalyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení. Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními a mezinárodními standardy. Pro vzorkování se používají evropské normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné v naprosté většině evropské normy, pouze výjimečně se jedná o národní normy uvedené na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. Po rekonstrukci stávající sítě a vybudování nových pozorovací objektů se hladina přesnosti a spolehlivosti výrazně zvýší hlavně v oblastech, kde dosud žádný objekt monitoringu nebyl, nebo byl jejich počet nedostatečný. Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro získání reprezentativního počtu vzorků pro program situačního monitoringu je z důvodu nízké roční četností vzorkování nutno provádět monitoring ve víceletých cyklech. Program situačního monitoringu bude prováděn s frekvencí vzorkování 2x za šestileté období. První fáze vzorkování proběhne v roce 2007 a předpokládá se, že další fáze vzorkování proběhne v roce 2009. 2 3 Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. CZ_6000_GWMCO Provozní monitoring chemického stavu podzemních vod N Monitoring chemického stavu podzemních vod je v rámci některých postupů koordinován v rámci Mezinárodní oblasti povodí Odry. Koordinace se týče minimální četnosti měření, sledovaných ukazatelů a srovnatelnosti výsledků. V rámci mezinárodní komise byla zpracována společná zpráva o monitorovacích programech v mezinárodní oblasti povodí Odry, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 46 % monitorovacích míst je zároveň zařazeno do mezinárodní sítě sledování EIONET. N N Y Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně ve státní síti sledování podzemních vod, provozované Českým hydrometeorologickým ústavem. Tato síť tvoří základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. Monitoring chemického stavu je v současné době zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v podmnožině 462 objektů státní sítě v ČR, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku. V ČR byla v lednu 2006 zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, finančně podporovaná z fondů soudržnosti EU. Nově vybudovaná síť bude v sobě zahrnovat cca 30% objektů stávající sítě z důvodu zachování kontinuity sledování a bude složena z 805 mělkých vrtů, 489 hlubokých vrtů a 335 pramenů (celkem 1629 objektů v ČR). Počet objektů pro sledování chemického stavu podzemních vod se zvýší na cca 600 objektů. Dokončované objekty budou průběžně nahrazovat stávající objekty a tak bude kompletní rekonstruovaná síť v provozu až v roce 2008. V přechodném období, bude monitoring pro první etapu plánů oblastí povodí tedy proveden na stávající síti a teprve v průběhu roku 2008 dojde k přechodu na novou síť. Počty monitorovacích objektů se tedy budou lišit, program monitoringu by však měl být v zachován. Provozní monitoring se provádí pro účely hodnocení stavu útvarů podzemních vod dle Rámcové směrnice ve všech útvarech podzemních vod, které byly na základě posouzení vlivů a dopadů nebo na základě situačního monitoringu, určeny jako rizikové z hlediska splnění environmentálních cílů. Pro účely hodnocení stavu vod se v programu provozního monitoringu sledují v ČR všechny útvary podzemních vod. Monitorovací síť je v současné době totožná s monitorovací sítí pro situační monitoring, v opodstatněných případech se může monitorovací síť lokálně zahustit podle typu vlivu na útvar podzemních vod. 2007-12-22 Podle Rámcové směrnice má být provozní monitoring prováděn v obdobích mezi uskutečňováním situačních monitorovacích programů. Zahájení provozního monitoringu po prvním roce trvání situačního monitoringu je tedy v souladu s Rámcovou směrnicí. Monitorovací síť musí pokrýt oblast infiltrace, transportu i odvodnění útvaru podzemních vod. Větší hustota monitorovacích objektů se volí v oblastech, kde může docházet nebo dochází ke kontaminaci podzemních vod. Každý útvar podzemních vod musí být monitorován nejméně jedním monitorovacím objektem. Optimální počet monitorovacích objektů je 3 a více na útvar podzemních vod v závislosti na hydrogeologických podmínkách a velikosti plochy útvaru. Doporučená kritéria pro určení hustoty monitorovací sítě pro hlavní typy hydrogeologických struktur jsou uvedeny v Rámcovém programu monitoringu: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. Monitoring odběrů podzemních vod pro pitné účely (surová voda) je provozován samostatně pro všechny odběry nad 10m3/den v rozsahu cca 45 ukazatelů a v četnosti podle množství zásobovaných obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Tento monitoring není součástí monitoringu chemického stavu. Pro síť situačního monitoringu podzemních vod se budou využívat objekty sítě sledování podzemních vod doplněné o významné využívané zdroje pitných vod. Objekty využívaných zdrojů podzemních vod budou do sítě přidány v oblastech, které nejsou pokryty sítí sledování kvantitativního stavu podzemních vod za použití následujících kritérií: odebírané množství je větší než 10 l/s; objekt využívá přesně definovaný kolektor vodního útvaru; objekt je kontinuálně využíván a objekt je technicky způsobilý pro řádný odběr vzorku. Výběr objektů využívaných zdrojů pitných vod proběhne v roce 2008 po ukončení rekonstrukce sítě sledování kvantitativního stavu podzemních vod a definitivním výběru objektů pro monitoring chemického stavu z této sítě. Objekty využívaných zdrojů pitných vod budou tedy zařazeny do monitoringu chemického stavu v roce 2009. Tyto objekty budou sloužit jak pro program situačního, tak pro program provozního monitoringu podzemních vod. ČR zatím nemá vymezen žádný přeshraniční útvar podzemních vod v Mezinárodní oblasti povodí Odry. Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. 25 0 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod a Rámcový program: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Programy provozního monitoringu podzemních vod (po jejich schválení): http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry je k dispozici na stránkách http://www.mkoo.pl. GE3 Other pollutants 25 V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem situačního monitoringu. Rozsah bude upravován v dalších letech podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek musí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno zanalyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení. Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními a mezinárodními standardy. Pro vzorkování se používají evropské normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné v naprosté většině evropské normy, pouze výjimečně se jedná o národní normy uvedené na http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. Po rekonstrukci stávající sítě a vybudování nových pozorovací objektů se hladina přesnosti a spolehlivosti výrazně zvýší hlavně v oblastech, kde dosud žádný objekt monitoringu nebyl, nebo byl jejich počet nedostatečný. Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro program provozního monitoringu je četnost vzorkování stanovena také na 2x ročně. Program provozního monitoringu bude probíhat v letech 2008, 2010, 2011 a 2012. 2 2 Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem sledovaných ukazatelů situačního monitoringu a tento rozsah bude pravděpodobně upravován v dalších letech trvání monitoringu podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. GE2 General parameters 25 V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem situačního monitoringu. Rozsah bude upravován v dalších letech podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek musí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno zanalyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení. Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními a mezinárodními standardy. Pro vzorkování se používají normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné evropské normy ČSN EN 25813 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Jodometrická metoda, ČSN EN 25814 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Elektrochemická metoda s membránovou sondou, ČSN ISO 10 523 Jakost vod – Stanovení pH, ČSN EN 27888 Jakost vod – Stanovení elektrické konduktivity, ČSN ISO 7890-3 Jakost vod – Stanovení dusičnanů - Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou a ČSN ISO-7150 Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 1: Manuální spektrometrická metoda. Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. Po rekonstrukci stávající sítě a vybudování nových pozorovací objektů se hladina přesnosti a spolehlivosti výrazně zvýší hlavně v oblastech, kde dosud žádný objekt monitoringu nebyl nebo byl jejich počet nedostatečný. Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro program provozního monitoringu je četnost vzorkování stanovena také na 2x ročně. Program provozního monitoringu bude probíhat v letech 2008, 2010, 2011 a 2012. 2 2 Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. CZ_6000_GWMQ Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod N Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod je v rámci některých postupů koordinován v rámci Mezinárodní oblasti povodí Odry. Koordinace se týká minimální četnosti měření, sledovaných ukazatelů a srovnatelnosti výsledků. V rámci mezinárodní komise byla zpracována společná zpráva o monitorovacích programech v mezinárodní oblasti povodí Odry, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 81 % monitorovacích míst je zároveň zařazeno do mezinárodní sítě sledování EIONET. Y N N Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod je navržen tak, aby poskytoval dostatek podkladů pro ověření výsledků charakterizace útvarů podzemních vod a umožnil stanovení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod – hlavně z hlediska odběrů podzemních vod a umělé infiltrace. Součástí monitoringu je také získávání podkladů pro stanovení přírodních zdrojů podzemních vod. Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně v síti provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). V ČR neexistuje jiná síť, vhodná pro sledování kvantitativního stavu i chemického stavu podzemních vod (jak pro program situačního tak pro program provozního monitoringu). Z toho důvodu tvoří tato síť základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. Monitoring chemického stavu je v současné době zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v podmnožině 462 objektů sítě, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku. V ČR byla v lednu 2006 zahájena rekonstrukce stávající sítě, finančně podporovaná z fondů soudržnosti EU. Nově vybudovaná síť bude v sobě zahrnovat cca 30% objektů stávající sítě z důvodu zachování kontinuity sledování a bude složena z 805 mělkých vrtů, 489 hlubokých vrtů a 335 pramenů (celkem 1629 objektů v ČR). Počet objektů pro sledování chemického stavu podzemních vod se zvýší na cca 600 objektů. Dokončované objekty budou průběžně nahrazovat stávající objekty a tak bude kompletní rekonstruovaná síť v provozu až v roce 2008. V tomto přechodném období, bude monitoring pro první etapu plánů oblastí povodí tedy proveden na stávající síti a teprve v průběhu roku 2008 dojde k přechodu na novou síť. Počty monitorovacích objektů se tedy budou lišit, program monitoringu by však měl být v zachován. V lednu 2006 byla zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, která je finančně podporována z Fondu soudržnosti EU. Ve stávající síti jsou monitorovací objekty rozčleněny do tří základních typů sítě: Plošná pozorovací síť (hlásná síť) - základním účelem této sítě je popsat plošný a časový režim podzemních vod celého území ČR a základních dílčích celků (rajonů, skupin rajonů, povodí) bez ohledu na jejich vodohospodářský význam. Kromě kolísání hladin podzemních vod se zde sleduje také vydatnost pramenů. Naměřená data jsou vyhodnocována především statisticky pro odvození měsíčních i ročních změn a dlouhodobých trendů režimu podzemních vod v příslušném území. Pozorovací síť ve vodohospodářsky významných oblastech (hlubinná síť) – zahušťuje celoplošnou síť v oblastech s podstatnou částí využitelných zdrojů podzemní vody, která se nachází někdy i v několika kolektorech nad sebou. Zde je nutné sledovat oběh vody od infiltrace přes komunikaci po odvodnění. Základními metodami vyhodnocení jsou jednoduché matematické modely a bilance. Pozorovací síť určená k bilančním výpočtům - Na základě srovnávání režimu podzemních vod (bilanční objekty a další vybrané z výše uvedených) a průtoků na reprezentativních profilech povrchových vod je prováděn výpočet základního odtoku. Údaje o základním odtoku slouží ke zjišťování přírodních zdrojů útvarů podzemních vod na většině území ČR. Počet monitorovacích objektů ve struktuře především závisí na posouzení hydrogeologických podmínek a možnosti případného ovlivnění podzemních vod. Např. v horninách krystalinika je počet objektů/1000 km2 3 až 10 krát nižší než v křídových či terciérních pánvích, kde se nalézají významné přírodní zdroje, jež jsou značně využívány. Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. Monitoring skutečného odebraného množství podzemních vod pro pitné účely je provozován samostatně podle vyhlášky 431/2001 Sb. pro všechny odběry nad 6000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc s četností 12x ročně. Tento monitoring není součástí monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod. ČR zatím nemá vymezen žádný přeshraniční útvar podzemních vod v Mezinárodní oblasti povodí Odry. Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. 64 0 0 Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Rámcový program monitoringu a program kvantitativního monitoringu podzemních vod: http://www.mzp.cz/cz/monitoring_vod. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Odry je k dispozici na stránkách http://www.mkoo.pl. GE1 Groundwater level and yield 64 Pro monitoring kvantitativního stavu podzemních vod se kromě hladiny podzemních vod také sleduje vydatnost pramenů a další pomocné parametry: skutečně odebrané množství podzemních vod a naměřené průtoky pro stanovení přírodních zdrojů podzemních vod. Metody kvantitativního sledování podzemních vod jsou stanoveny vnitropodnikovými metodickými pokyny respektujícími platné normy. Měření kvantitativního stavu podzemních vod je dáno ČSN 73 6561 Hydrologické údaje podzemních vod. Po zahájení zpracování jsou posouzeny významné vlivy v dané struktuře (např. ovlivnění podzemních vod povrchovými, antropogenní ovlivnění atd.), zkontrolovány stávající údaje z monitorování a provedeny požadované výpočty. Rovněž je provedeno srovnání s dlouhodobými charakteristikami. Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. Po rekonstrukci stávající sítě a vybudování nových pozorovací objektů se hladina přesnosti a spolehlivosti výrazně zvýší hlavně v oblastech, kde dosud žádný objekt monitoringu nebyl, nebo byl jejich počet nedostatečný. Ve vodohospodářsky významných oblastech (převážně objekty hlubinné sítě) probíhá sledování kvantitativního stavu automaticky1x denně, u ostatních objektů včetně pramenů je sledování prováděno manuálně s četností 1x týdně. 52 1 Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu.