CZ CZ_6000 6000 Oder CZ_METADATA_6000_SWMET.xml http://www.mzp.cz Na model hydrografické sítě ČR byl aplikován princip hierarchizovaného členění toků podle řádu dle Strahlera. K vymezení vodních útvarů a jejich dělení docházelo v místech změny řádu toku a v místech dalších významných soutoků. Vodní útvary byly vymezovány na tocích 4. nebo vyššího řádu. Toky nižších řádů byly přiřazeny k útvaru, v jehož povodí nebo mezipovodí se nacházely. Postup předběžného určení se sestával ze tří navazujících kroků: - Hodnocení významnosti jednotlivých vlivů: Míra ovlivnění byla kvantifikována na stupnici 1 až 10, kde 10 představuje fyzické maximum ovlivnění. Např. u lineárních morfologických vlivů je míra vlivu dána poměrem ovlivněné délky k celkové délce vodních toků v daném vodním útvaru (u příčných překážek je kromě délky úseku s narušenou možností migrace rovněž zohledněn počet překážek), u odběrů jejich poměrem k nízkému průtoku Q355 (průtok překročený průměrně 355 dnů v roce) v místě odběru. Zohledněno bylo rovněž umístění vlivů na říční síti: vlivům na páteřním toku útvaru byla dána vyšší váha než vlivům na jeho přítocích. -Hodnocení společného působení různých typů vlivů: Každému typu vlivu byl přiřazen váhový faktor (např. napřímení toku 0,1, vzdutí toku 0,2 apod.), který umožnil přiřadit vyšší relativní důležitost jednomu typu změny než jinému. Poté byla podle míry působení jednotlivých vlivů a vah příslušných typů vyhodnocena míra celkového ovlivnění útvaru. -Celková klasifikace vodních útvarů: Jako předběžně určené silně ovlivněné byly klasifikovány útvary kde: -míra celkového průměrného ovlivnění kombinací různých vlivů nebo -míra ovlivnění nejvýznamnějším vlivem překročila stanovenou hodnotu. Jako umělé jsou určeny celkem tři vodní útvary v kategorii řeka, které vznikly lidskou činností v oblasti původně bez vodních toků.Při konečném vymezení se posuzovalo, zda by užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohly, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, být rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí. Pro tento účel byly předběžně vymezené silně ovlivněné vodní útvary roztříděné podle významnosti morfologických změn do 3 kategorií: vodní útvary s nenávratně změněným stavem bránícím dosažení dobrého ekologického stavu a se zřejmě nenahraditelným užíváním vázaným na změny jejich stavu, vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu, vodní útvary s rizikem nedosažení dobrého ekologického stavu. První kategorie byla celá vymezena jako HMWB, u druhé se provádělo hodnocení, zda navržené úpravy, jenž lze realizovat bez významného ovlivnění, nebo znemožnění užitků budou dostatečné pro dosažení dobrého ekologického stavu. Třetí kategorie byla zařazena zpět mezi útvary přírodní s tím, že je nutné provést zkoumání, zda nedosažení dobrého ekologického stavu je způsobeno morfologickými změnami. Mezinárodní oblast povodí Odry zasahuje na území tří členských států EU – České republiky, Německa a Polska. Problematika přeshraničních vod je projednávána na komisi, která byla založena na základě bilaterálních dohod mezi státy v mezinárodní oblasti povodí Labe. Jsou stanoveny významné profily společného monitoringu na hraničních vodách. Byl zahájen proces harmonizace postupů hodnocení útvarů povrchových vod, přesto v této oblasti povodí je evidováno rozdílné hodnocení některých útvarů povrchových vod na hranicích ČR a Polska . Malé stojaté vody, kterých je na území České republiky značné množství, byly posuzovány jako vlivy na tocích příslušného vodního útvaru. Jako samostatné vodní útvary byly vymezeny všechny vodní nádrže, které ležely na tocích 4. nebo vyššího řádu, měly plochu hladiny větší než 0,5 km2 a současně měly průměrnou dobu zdržení vyšší než 5 dní. Všechny tyto vodní útvary byly předběžně označeny jako silně ovlivněné. Pro určení typů, následnou charakterizaci a stanovení environmentálních cílů pro ně budou používány popisné charakteristiky pro jezera. Všechny vodní útvary vymezené jako stojaté vody a posuzované v kategorii jezero vznikly jako nádrže na řekách. Vodní útvar vymezený na takovém úseku řeky byl hodnocen jako silně ovlivněný. Nejsou vymezeny žádné přeshraniční útvary hodnocené v kategorii jezero. Malé stojaté vody, kterých je na území České republiky značné množství, byly posuzovány jako vlivy na tocích příslušného vodního útvaru. Y Y 22114 Karpaty RW 22214 Karpaty RW 22215 Karpaty RW 22225 Karpaty RW 22226 Karpaty RW 23214 Karpaty RW 23215 Karpaty RW 31114 Východní plošiny RW 31125 Východní plošiny RW 31137 Východní plošiny RW 32113 Východní plošiny RW 32114 Východní plošiny RW 32115 Východní plošiny RW 32124 Východní plošiny RW 32125 Východní plošiny RW 32126 Východní plošiny RW 32136 Východní plošiny RW 32137 Východní plošiny RW 32214 Východní plošiny RW 32224 Východní plošiny RW 32225 Východní plošiny RW 42113 Centrální vysočina RW 42114 Centrální vysočina RW 42115 Centrální vysočina RW 42124 Centrální vysočina RW 42125 Centrální vysočina RW 42126 Centrální vysočina RW 42214 Centrální vysočina RW 42225 Centrální vysočina RW 43114 Centrální vysočina RW 43125 Centrální vysočina RW 221122 Karpaty LW 221223 Karpaty LW 222222 Karpaty LW 232122 Karpaty LW 232232 Karpaty LW 321222 Východní plošiny LW 421222 Centrální vysočina LW 431233 Centrální vysočina LW Y N N Y Y N N N N N N N N N N N N N N N Y N N N Y Y Y N Y N N N N N N N U stanovení typologie útvarů povrchových vod postupovaly členské státy Česká republika, Spolková republika Německo, Polská republika a Rakouská republika jednotně nejdříve na základě kritérií podle systému A (v souladu s přílohou II Rámcové směrnice o vodách). Všechny členské státy považovaly popisné charakteristiky systému A za nedostatečně diferencující a použily metodu typologie podle systému B. Přeshraniční otázky k vymezení vodních útvarů se projednávají v rámci skupin odborných znalců komisí pro hraniční vody. 129-00-0 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.024 -9999 -9999 N 182346-21-0 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.007 -9999 -9999 N 208-96-8 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N 218-01-9 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N 31508-00-6 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.002 -9999 -9999 N 3424-82-6 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N 35065-27-1 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.002 -9999 -9999 N 35065-28-2 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.002 -9999 -9999 N 35065-29-3 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.002 -9999 -9999 N 35693-99-3 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.002 -9999 -9999 N 37680-73-2 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.21 -9999 -9999 N 56-55-3 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.03 -9999 -9999 N 64743-03-9 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.0032 -9999 -9999 N 83-32-9 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 2.08 -9999 -9999 N 86-73-7 All Rivers µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 7440-38-2 Arsen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N Other 108-90-7 Chlorbenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1 -9999 -9999 N Other 100-41-4 Ethylbenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1 -9999 -9999 N Other 108-88-3 Toluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 5 -9999 -9999 N Other 7440-47-3 Chrom All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 18 -9999 -9999 N Other 7440–02–0 Měď All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 13 -9999 -9999 N Other 7440-66-6 Zinek All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 80 -9999 -9999 N Other 74-90-8 Kyanidy All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.005 -9999 -9999 N Other 63283-80-7 Bis(1,3 dichlor-2-propyl)ether All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 7774-68-7 Bis(2,3 dichlor-1-propyl)ether All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 59440-90-3 1,3-dichlor-2-propyl-2,3-dichlor-1-propylether All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 60-00-4 EDTA (kyselina etylendiaminotetraoctová) All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N Other 139-13-9 NTA (kyselina nitrilotrioctová) All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N Other 1939-36-2 PDTA (kyselina 1,3-diaminopropantetraoctová) All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N Other 156-59-2 1,2-cis-dichloreten All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 156-60-5 1,2-trans-dichloreten All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 6.8 -9999 -9999 N Other 79-01-6 1,1,2-trichlorethen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N Other 85-01-8 Fenantren All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.03 -9999 -9999 N Other 53-70-3 Dibenzo(ah)antracen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.016 -9999 -9999 N Other 95-47-6 o-xylen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3.2 -9999 -9999 N Other 108-38-3 m-xylen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 2 -9999 -9999 N Other 106-42-3 p-xylen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 2 -9999 -9999 N Other 95-48-7 o-kresol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 12 -9999 -9999 N Other 108-39-4 m-kresol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 18.8 -9999 -9999 N Other 106-44-5 p-kresol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1.4 -9999 -9999 N Other 88-72-2 2-nitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 5.2 -9999 -9999 N Other 99-08-1 3-nitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 20 -9999 -9999 N Other 99-99-0 4-nitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 7 -9999 -9999 N Other 121-14-2 2,4-dinitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 4 -9999 -9999 N Other 606-20-2 2,6-dinitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 6 -9999 -9999 N Other 121-86-8 2-chlor-4-nitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 89-59-8 4-chlor-2-nitrotoluen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 4 -9999 -9999 N Other 95-57-8 2-chlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3 -9999 -9999 N Other 108-43-0 3-chlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3.47 -9999 -9999 N Other 106-48-9 4-chlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3.2 -9999 -9999 N Other 576-24-9 2,3-dichlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 2.9 -9999 -9999 N Other 120-83-2 2,4-dichlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 5 -9999 -9999 N Other 583-78-8 2,5-dichlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3.3 -9999 -9999 N Other 95-77-2 3,4-dichlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1.9 -9999 -9999 N Other 95-95-4 2,4,5-trichlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.89 -9999 -9999 N Other 88-06-2 2,4,6-trichlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 4901-51-3 2,3,4,5-tetrachlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 58-90-2 2,3,4,6-tetrachlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.75 -9999 -9999 N Other 935-95-5 2,3,5,6-tetrachlorfenol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 90-15-3 alfa-naftol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 135-19-3 ß-naftol All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.7 -9999 -9999 N Other 62-53-3 Anilín All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1.5 -9999 -9999 N Other 103-69-5 N-ethylanilín All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.35 -9999 -9999 N Other 95-51-2 2-chloranilin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.3 -9999 -9999 N Other 95-76-1 3,4-dichloranilin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.2 -9999 -9999 N Other 89-63-4 4-chlor-2-nitroanilin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1 -9999 -9999 N Other 98-95-3 Nitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 528-29-0 1,2-dinitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3.3 -9999 -9999 N Other 99-65-0 1,3-dinitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3.3 -9999 -9999 N Other 121-73-3 1-chlor-3-nitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1 -9999 -9999 N Other 100-00-5 1-chlor-4-nitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 2 -9999 -9999 N Other 89-61-2 1,4-dichlor-2-nitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 97-00-7 1-chlor-2,4-dinitrobenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 5 -9999 -9999 N Other 6190-65-4 Desethylatrazin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 51235-04-2 Hexazinon All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.048 -9999 -9999 N Other 2164-08-1 Lenacil (lenacin) All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N Other 7287-19-6 Prometrin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.04 -9999 -9999 N Other 139-40-2 Propazin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 11 -9999 -9999 N Other 886-50-0 Terbutryn All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 29082-74-4 Oktachlorstyren All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N Other 834-12-8 Ametrin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 3 -9999 -9999 N Other 95-50-1 1,2-dichlorbenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1 -9999 -9999 N Other 541-73-1 1,3-dichlorbenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other 106-46-7 1,4-dichlorbenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 1 -9999 -9999 N Other 95-94-3 1,2,4,5-tetrachlorbenzen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.32 -9999 -9999 N Other 90-13-1 1-chlornaftalen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.1 -9999 -9999 N Other n/a DDT celkem All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.025 -9999 -9999 N Other 50-29-3 para-para-DDT All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N Other 309-00-2 Aldrin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N Other 60-57-1 Dieldrin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N Other 72-20-8 Endrin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N Other 465-73-6 Isodrin All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 0.01 -9999 -9999 N Other 56-23-5 Tetrachlormethan All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 12 -9999 -9999 N Other 127-18-4 Tetrachlorethylen All Rivers water µg/l - 0 -9999 -9999 10 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature 43114 43125 23215 23214 °C - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature 32124 42113 42115 42114 32125 42124 22114 32113 42125 32115 32114 °C - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature 42214 32225 32224 32214 22214 22225 42225 22215 °C - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature 31114 31125 °C - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature 32126 32136 32137 42126 31137 °C - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature 22226 °C - 0 -9999 -9999 28 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 43125 23214 23215 43114 mg/l - 0 -9999 -9999 3 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 42124 42115 42114 42113 32125 22114 32124 42125 32115 32114 32113 mg/l - 0 -9999 -9999 3 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 32225 42214 32224 32214 22225 42225 22214 22215 mg/l - 0 -9999 -9999 3 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 31114 31125 mg/l - 0 -9999 -9999 3.5 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 32126 32136 32137 42126 31137 mg/l - 0 -9999 -9999 3.5 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 22226 mg/l - 0 -9999 -9999 3.8 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration 43125 23214 23215 43114 mg/l - 0 -9999 -9999 9 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration 42114 42124 42115 32113 42113 42125 22114 32125 32124 32115 32114 mg/l - 0 -9999 -9999 8 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration 42214 32225 32224 22214 32214 42225 22225 22215 mg/l - 0 -9999 -9999 8 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration 31114 31125 mg/l - 0 -9999 -9999 8 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration 32126 31137 42126 32137 32136 mg/l - 0 -9999 -9999 8 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration 22226 mg/l - 0 -9999 -9999 8 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride 23214 23215 43114 43125 mg/l - 0 -9999 -9999 100 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride 42124 42115 42114 22114 42113 42125 32125 32124 32115 32114 32113 mg/l - 0 -9999 -9999 100 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride 22215 32225 42214 32224 42225 22214 32214 22225 mg/l - 0 -9999 -9999 100 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride 31114 31125 mg/l - 0 -9999 -9999 130 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride 32137 31137 32136 42126 32126 mg/l - 0 -9999 -9999 130 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride 22226 mg/l - 0 -9999 -9999 150 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate 23214 23215 43114 43125 mg/l - 0 -9999 -9999 150 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate 42125 32114 42124 32115 22114 32124 32125 42113 42114 42115 32113 mg/l - 0 -9999 -9999 150 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate 32225 42225 32224 32214 22225 22215 22214 42214 mg/l - 0 -9999 -9999 150 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate 31114 31125 mg/l - 0 -9999 -9999 180 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate 31137 32126 32136 32137 42126 mg/l - 0 -9999 -9999 180 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate 22226 mg/l - 0 -9999 -9999 200 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH 23214 43114 43125 23215 - 0 -9999 -9999 5.5 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH 32125 42114 42115 42113 32124 42125 22114 32113 32115 42124 32114 - 0 -9999 -9999 5.5 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH 42214 32225 22214 32224 42225 32214 22225 22215 - 0 -9999 -9999 5.5 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH 31114 31125 - 0 -9999 -9999 5.5 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH 32137 32136 42126 31137 32126 - 0 -9999 -9999 5.5 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH 22226 - 0 -9999 -9999 5.5 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus 23214 23215 43114 43125 mg/l - 0 -9999 -9999 0.15 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus 42124 42115 42114 22114 42113 42125 32125 32124 32115 32114 32113 mg/l - 0 -9999 -9999 0.15 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus 42214 32225 32224 32214 42225 22214 22225 22215 mg/l - 0 -9999 -9999 0.15 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus 31125 31114 mg/l - 0 -9999 -9999 0.15 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus 32126 32136 32137 42126 31137 mg/l - 0 -9999 -9999 0.15 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus 22226 mg/l - 0 -9999 -9999 0.15 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate 43125 23214 23215 43114 mg/l - 0 -9999 -9999 3.4 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate 42113 42115 42114 22114 32125 42124 42125 32124 32115 32114 32113 mg/l - 0 -9999 -9999 4 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate 42214 32225 32224 22214 32214 42225 22225 22215 mg/l - 0 -9999 -9999 4 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate 31114 31125 mg/l - 0 -9999 -9999 4.5 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate 32136 42126 31137 32126 32137 mg/l - 0 -9999 -9999 4.5 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate 22226 mg/l - 0 -9999 -9999 4.5 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates 23214 23215 43114 43125 interkalibrace nebyla provedena saprob. index - 0 -9999 -9999 1.3 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates 32114 32113 42124 42115 42114 22114 42113 42125 32125 32124 32115 interkalibrace nebyla provedena saprob. index - 0 -9999 -9999 1.4 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates 32225 22215 32224 42214 42225 22214 32214 22225 interkalibrace nebyla provedena saprob. index - 0 -9999 -9999 1.6 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates 31114 31125 interkalibrace nebyla provedena saprob. index - 0 -9999 -9999 1.8 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates 42126 32137 32136 31137 32126 interkalibrace nebyla provedena saprob. index - 0 -9999 -9999 2 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates 22226 interkalibrace nebyla provedena saprob. index - 0 -9999 -9999 2.1 -9999 -9999 N QE1-1 Phytoplankton 31137 32126 32136 32137 42126 interkalibrace nebyla provedena µg/l - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE1-1 Phytoplankton 22226 interkalibrace nebyla provedena µg/l - 0 -9999 -9999 25 -9999 -9999 N QE1-4 Fish All Rivers interkalibrace nebyla provedena - 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE1-2 Other aquatic flora All Lake types interkalibrace nebyla provedena 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE1-2-3 Macrophytes All Lake types interkalibrace nebyla provedena 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE1-1 Phytoplankton All Lake types interkalibrace nebyla provedena 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE1-3 Benthic invertebrates All Lake types interkalibrace nebyla provedena 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE1-4 Fish All Lake types interkalibrace nebyla provedena 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE2 Hydromorphological QEs All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-2-Water temperature All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-3-BOD5 All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-3-DissolvedOxygenConcentration All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-5-pH All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-6-Nitrate All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-6-TotalPhosphorus All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-4-Sulfate All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N QE3-1-4-Chloride All Lake types 0 -9999 -9999 -9999 -9999 -9999 N Y Hodnocení stavu přírodních vodních útvarů povrchových vod bylo provedeno podle správci povodí schválených metodických postupů. Tyto metodické postupy vycházejí z Rámcové směrnice a navazujících směrných dokumentů. Podrobněji viz. MethodologyToCombineQEs. Ekologický potenciál byl hodnocen u vodních útvarů, které byly vymezeny jako silně ovlivněné. Hodnocení ekologického potenciálu probíhá na principu porovnání stávajícího stavu se stavem, jaký by byl za přirozených podmínek – pomocí přirozených referenčních lokalit. V ČR jsou vodními útvary stojatých vod pouze umělé vodní nádrže vymezené jako silně ovlivněné vodní útvary. Pro tyto útvary nemohou existovat přirozené referenční lokality, a proto se vždy bude jednat více či méně o expertní odhad ekologického potenciálu. Hodnocení stavu povrchových vod bylo provedeno podle správci povodí schválených metodických postupů. Tyto metodické postupy vycházejí z Rámcové směrnice a navazujících směrných dokumentů.Stav útvaru povrchových vod se určuje jako horší výsledek hodnocení stavu chemického a ekologického. Tyto stavy se určují syntézami výsledků hodnocení jednotlivých složek. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla: Je – li alespoň jeden parametr hodnocení ve složce nevyhovující, je nevyhovující celá složka. Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. Pro hodnocení na úrovni parametrů mohlo být použito přímé a nepřímé hodnocení. Pokud se vyskytují obě hodnocení, výsledný stav parametru tvoří jejich syntéza. Celkový, chemický, ekologický stav a jejich složky, podsložky a parametry mohou nabývat následujících stavů: vyhovující (WISE kód=1,2) potenciálně nevyhovující (WISE kód=3), nevyhovující (WISE kód=3,4) a nehodnoceno (WISE kód=U). Stupnice jednotlivých stavů hodnocení použitá v POP (1,2,3,U) byla přizpůsobena stupnici, kterou používá WISE (1,2,3,4,5,U). Přímé hodnocení: Přímé hodnocení spočívalo v porovnání hodnot naměřených v reprezentativních profilech s parametry stavu. Výsledkem posouzení je jednoznačné zatřídění vodního útvaru dle kategorizace stavu vodních útvarů v souladu s RVS. Nepřímé hodnocení: Pro nepřímé hodnocení chemického stavu byly použity analýzy vycházející z Registru průmyslových bodových zdrojů znečištění. Jako bodové zdroje znečištění relevantní pro hodnocení chemického stavu vodních útvarů byly identifikovány zdroje, u nichž dochází k vypouštění látek uvedených v metodických postupech. Dále bylo použito nepřímé hodnocení rybí fauny podle hydromorfologie. Pro všeobecně fyzikálně chemickou složku bylo provedeno nepřímé hodnocení na základě předpokládaného vstupu dusíku a fosforu do vodního útvaru. Chemický stav: Při hodnocení chemického stavu bylo spektrum sledovaných látek rozděleno do složek syntetické látky a kovy. Syntetické látky - Podsložka syntetické látky obsahuje hodnocení různých chemických sloučenin (parametrů) a to především pesticidů a uhlovodíků. Celkem bylo hodnoceno 37 parametrů. Kovy - Do této podsložky spadají čtyři kovy a to kadmium, nikl, olovo, rtuť a jejich sloučeniny. Výsledný stav vznikl syntézou jejich přímého a nepřímého hodnocení. Kromě výsledků monitoringu bylo nutné použít pro hodnocení i některé postupy a výsledky z charakterizace oblastí povodí, tj. hodnocení antropogenních vlivů a dopadů. Pro hodnocení tedy bylo využito jak hodnocení přímé (výsledky monitoringu), tak nepřímé (hodnocení významných antropogenních vlivů). Ekologický stav: Výsledný ekologický stav je určen horším z výsledků hodnocení biologických a fyzikálně chemických složek. V provedeném postupu obě hodnocení probíhala nezávisle na sobě a výsledný ekologický stav byl dán horším z nich. V nutném případě byly vzaty v úvahu ještě výsledky morfologického a nepřímého hodnocení. Pro stojaté vodní útvary byl hodnocen ekologický potenciál, který nahradil celý ekologický stav. Fyzikálně chemické složky: Hodnocení fyzikálně chemických složek se skládá ze dvou částí. Samostatně je hodnocena podsložka všeobecných fyzikálně chemických látek a podsložka specifických znečišťujících látek. Všeobecně fyzikálně chemické látky - Tato podsložka sestává z fyzikálních parametrů (teplota), parametrů vystihujících kyslíkové poměry (BSK5, rozpuštěný kyslík) z acidobasického hodnocení pH a hodnocení živin (celkový fosfor a dusičnanový dusík). Specifické znečišťující látky - Podsložku tvoří 81 sloučenin a to především: kyanidy, olychlorované uhlovodíky, rozpouštědla na bázi uhlovodíků. Biologické složky: Sestávají se ze tří parametrů bentosu, ryb a chlorofylu. Ryby - Přímé hodnocení rybí fauny je založeno na zjištění stavu společenstva juvenilních ryb, přičemž. Hodnocení neřeší výskyt anadromních a katadromních ryb, migrujících z nebo do moře, jako jsou losos a úhoř. Nepřímé hodnocení bylo provedeno podle hodnocení morfologie. Makrozoobentos - Přímé hodnocení společenstva makrozoobentosu je založeno na hodnocení reálných dat pomocí expertního odhadu, který se opírá zejména o údaje zastoupení jednotlivých druhů bentické fauny a o hodnotu saprobního indexu. Hodnocení společenstva makrozoobentosu se provádělo na reprezentativních lokalitách vodních útvarů, tj. na lokalitách poblíž uzávěrového profilu. Fytoplankton (Chlorofyl) - Hodnocení fytoplanktonu probíhá pouze v největších tocích a je založené na hodnocení obsahu chlorofylu-a. Limity pro vybrané ukazatele a jednotlivé složky jsou stanoveny pro skupiny typů vodních útvarů. Syntéza celkového stavu: Syntéza hodnocení celkového stavu spočívá v postupném porovnávání výsledků hodnocení jednotlivých parametrů, podsložek, složek a chemického a ekologického stavu. Hodnocení zhoršení v souladu s požadavky Rámcové směrnice o vodě (čl. 4, 1a). Zhoršování vodního útvaru je sledováno díky monitoringu ekologického stavu / potenciálu nebo chemického stavu. Pokud dochází ke zhoršování stavu, je nutné provést všechny nápravné kroky, aby ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchových vod nedošlo. Hydromorfologické změny v útvarech povrchových vod: Obnovení migrační průchodnosti toků v podélném profilu: Na vodních tocích ČR bylo vybudováno více než 6 tis. příčných objektů vyšších než 1 m, přičemž počet nižších migračních překážek není dosud znám a pravděpodobně bude řádově vyšší. Odstranění migračních překážek je proto nutné vnímat jako dlouhodobý, postupný proces a z hlediska dosažení cílového stavu, kterým je zprůchodnění říční sítě, bylo proto na národní úrovni zpracováno koncepční řešení stanovující priority pro povodí Odry na území ČR – tzv. „Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR“ (dále jen Koncepce). Koncepce bude aktualizována po vyhodnocení Programu opatření v prvním plánovacím období, tj. po roce 2012 tak, aby poznatky z vyhodnocení mohly být uplatněny ve 2. plánovacím období. V rámci této Koncepce jsou vymezeny migračně významné toky nebo úseky toků, a to ve dvou rovinách: Nadregionální prioritní biokoridory s mezinárodním významem; Národní prioritní úseky toků z hlediska druhové a územní ochrany. V národní části mezinárodní oblasti povodí Odry je v rámci nadregionálních prioritních biokoridorů navrženo celkem 6 opatření a v rámci národních prioritních úseků toků jsou navržena celkem 3 opatření z hlediska migrační prostupnosti. Tvorba a obnova biotopů úpravami pomocí technických opatření a úprava silně ovlivněných úseků vodních toků pro zlepšení ekologického stavu nebo potenciálu: Cílem je vyvinout a zavést do praxe: jednotný postup pro nakládání s dnovými plaveninami a sedimenty; jednotný ekologický management vodních toků; systém revitalizačních opatření pro dosažení environmentálních cílů; systém realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPO); jednotný postup pro šetrné využívání vodního zdroje v ochraně před povodněmi, včetně legislativních úprav postupů orgánů veřejné správy. Pro první plány oblastí povodí byly v rámci české části mezinárodní oblasti povodí Odry vypracovány komplexní návrhy PBPO v povodí Horní Opavy, které jsou prvním systémovým krokem umožňujícím odstranění dalších negativních hydromorfologických ukazatelů a současně zabezpečujícím protipovodňovou ochranu. Významné látkové zatížení: Zatížení vod živinami a znečišťujícími látkami působí negativně na dosažení environmentálních cílů jak pro říční a jezerní vody, tak brakické a pobřežní vody, a způsobuje nedosažení cílů ochrany pro Baltské moře. V plánu BSAP, který byl schválen členskými státy ležícími přímo na břehu Baltského moře, byly formulovány první požadavky na snížení vnosů živin do Baltského moře. V rámci MKOOpZ nebylo prozatím dohodnuto řešení otázky akčních plánů ke snížení vnosů živin. Pro první období plánování se předpokládá, že národní programy opatření již budou mít vliv na značné snížení vnosů živin. Týká se to také znečišťujících látek s nadregionálním významem. S ohledem na skutečnost, že nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečištění jsou kanalizační systémy, včetně čistíren odpadních vod, a nejvýznamnějším plošným zdrojem je zemědělská výroba, byly zvoleny pro dosažení tohoto ambiciózního cíle následující postupy: Pro bodové zdroje znečištění: zvyšování kvality kanalizačních sítí, výstavba nových čistíren odpadních vod, intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod. Pro plošné a difuzní zdroje znečištění: snižování nadbytečného hnojení, zavádění správné zemědělské praxe, realizace protierozních opatření, ostatní opatření spojená se snižováním vnosu živin. Řada těchto opatření se plně projeví až v průběhu několika následujících let, jelikož transport živin do povrchových vod přes podzemní vody probíhá s časovou prodlevou. Snížené saldo bilance živin se tedy projeví v povrchových vodách až ve střednědobém časovém horizontu. Pro efektivní navrhování opatření je nezbytné pro mezinárodní oblast povodí Odry stanovit cíle snížení živin v povrchových vodách, které by vycházely z ekologických požadavků pobřežních vod. V současné době tento stanovený cíl v mezinárodní oblasti povodí Odry chybí. Za účelem dosažení dobrého stavu vod z pohledu obsahu živin v povrchových vodách bude nezbytné učinit v následujících plánovacích obdobích (po roce 2015) ještě další opatření a regulace, zejména ke snížení vnosů živin z plošných zdrojů. Pro kategorie povrchových vod se klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu vodního útvaru vyjádří použitím horší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitoringu odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle následující stupnice: vyhovující (WISE kód=1,2) - barva modrá, zelená potenciálně nevyhovující (WISE kód=3) – barva žlutá nevyhovující (WISE kód=4,5) – barva oranžová, červená nehodnoceno (WISE kód=U) – bez barvy umělé vodní útvary – světlešedé pruhy HMWB vodní útvary – tmavošedé pruhy Pro kategorie povrchových vod se klasifikace chemického stavu vodních útvarů vyjádří použitím horší z hodnot výsledků syntetického a fyzikálně-chemického monitoringu odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle následující stupnice: vyhovující (WISE kód=2) - barva modrá nevyhovující (WISE kód=3) – barva červená nehodnoceno (WISE kód=U) – bez barvy Pro kategorie chráněných území se klasifikace stavu vyjádří použitím následující stupnice: vyhovující (WISE kód=2) - barva modrá nevyhovující (WISE kód=3) – barva červená nehodnoceno (WISE kód=U) – bez barvy Mezi sub-units nejsou rozdíly. Hodnocení vlivů bylo provedeno tak, že nejprve byly pro každý vodní útvar, který nedosáhl dobrého stavu identifikovány ukazatele, které překročily stanovené environmentální cíle, tj. ukazatele překračující limitní hodnotu a způsobily nedosažení dobrého stavu vodního útvaru. Následně bylo posouzeno jestli původ znečištění pochází z plošných nebo bodových zdrojů znečištění (jak je celkové zatížení rozděleno mezi oba typy znečištění). Následná analýza byla provedena individuálně pro každý ukazatel tak, že byl překročený ukazatel přiřazen konkrétnímu vlivu ve vodním útvaru na základě dostupných podkladů. U bodových zdrojů znečištění byla využita data ročních látkových odnosů agregovaných na útvar povrchových vod a přepočtených dle plochy na zatížení v kg/ha za rok. Jako zdroj dat o jednotlivých vypouštěních (bodových zdrojích) byla využita evidence uživatelů vody.Míra nejistoty výsledků hodnocení významnosti vlivů je závislá na dostupných datech a míře zjednodušení provedené analýzy. Nebyly uvažovány transformační procesy ve vodním toku, možnost výskytu přirozeného pozadí některých látek a vliv hydrologicky výše položeného vodního útvaru byl uvažován na základě dat z hodnocení stavu. Mezi sub-units není použita rozdílná metodika Hodnocení vlivů bylo provedeno tak, že nejprve byly pro každý vodní útvar, který nedosáhl dobrého stavu identifikovány ukazatele, které překročily stanovené environmentální cíle, tj. ukazatele překračující limitní hodnotu a způsobily nedosažení dobrého stavu vodního útvaru. Následně bylo posouzeno jestli původ znečištění pochází z plošných nebo bodových zdrojů znečištění (jak je celkové zatížení rozděleno mezi oba typy znečištění). Následná analýza byla provedena individuálně pro každý ukazatel tak, že byl překročený ukazatel přiřazen konkrétnímu vlivu ve vodním útvaru na základě dostupných podkladů.U plošných zdrojů byla pro dusík využita data jeho bilančního přebytku v kg za rok, přepočtená na 1 ha plochy vodního útvaru (dále zatížení). Vstup fosforu byl uvažován prostřednictvím erozního smyvu v kg/ha za rok. Vzhledem k tomu, že u zatížení dusíkem jde o vstup pouze do půdy a nejde o přímý vstup do povrchových vod, bylo dále ve všech vodních útvarech toto zatížení jednotně sníženo na 15 %. U erozního smyvu pro fosfor byla data redukována na 70 %, neboť do povrchových vod se finálně dostane jen jeho část. Mezi sub-units není použita rozdílná metodika. Významné odběry jsou ty, které zabraňují vodnímu útvaru v dosažení environmentálních cílů. V České republice je regulace odběrů povrchových a podzemních vod ošetřena vodním zákonem, kde je uvedeno, že pokud dochází k odběru povrchových nebo podzemních vod je třeba povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. Povolení je časově ohraničené, předmětem povolení je rozsah povoleného ročního odběru nebo jiného nakládání s vodami (§ 9 VZ). Pokud je odebíráno více než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc, má provozovatel povinnost měřit množství a jakost odebrané vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10 VZ). Vodoprávní úřad může zároveň platné povolení k nakládání s vodami zrušit či změnit, pokud dojde ke změně minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální zůstatkové hladiny podzemních vod, případně je-li to nezbytné ke splnění plánu oblasti povodí. Minimální zůstatkový průtok je podle § 36 vodního zákona takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a zachovat ekologické funkce vodního toku. Z výše uvedeného důvodu nejsou v české části mezinárodní oblasti povodí Labe identifikovány žádné významné odběry. Mezi sub-units není použita rozdílná metodika. Za významné vlivy v oblasti morfologie byly považovány ty, které způsobily zařazení do předběžně vymezených silně ovlivněných vodních útvarů. Identifikace vlivů byla provedena pro každý útvar povrchové vody, který byl zařazen do předběžně vymezených silně ovlivněných vodních útvarů. Důležité bylo rozlišit, zda se jedná o vodní útvar tekoucích či stojatých vod, protože v závislosti na těchto dvou kategoriích docházelo k vymezení vlivů. Přiřazení vlivů vychází z číselníku WISE. Pro útvary kategorie řeka byly navrženy základní typy vlivů: Příčné překážky – pro určení byla použita analýza geografické informace vypovídající o protnutí příčných překážek s vodními útvary. Pokud byla ve vodním útvaru identifikována jedna a více příčných překážek bylo to považováno za významný vliv. Do hodnocení byly zahrnuty hráze, jezy a příčné překážky vyšší než 1 m. Zdymadla - použito pro vodní útvary Labské a Vltavské vodní cesty. Úpravy vodních toků – hodnoceno v závislosti na dvou parametrech kombinovaném hodnocení a napřímení. Kombinované hodnocení úprav koryta vodního toku agreguje změny zpevnění břehů, urbanizaci a protipovodňová opatření. Rozděluje úseky toků do 5 tříd z hlediska upravenosti koryta. Výše uvedené vlivy byly považovány za významné, pokud vážený průměr násobku délky úseku a třídy kombinovaného hodnocení, dělený celkovou délkou toku ve vodním útvaru přesahoval hodnotu 3. Napřímením jsou rozuměny úseky vodních toků, které byly prostřednictvím v minulosti vybudovaných úprav významně zkráceny na své délce. Vliv napřímení byl brán v úvahu pokud překračoval 50 % délky vodních toků. Dtto vzdutí a zatrubnění. Pro stojaté útvary povrchových vod byly navrženy základní typy vlivů: - nádrže s hydro-energetickým využitím, - vodárenské nádrže, - protipovodňové nádrže, - ostatní vlivy Do významných regulací odtoku vody v české části mezinárodní oblasti povodí Labe jsou zahrnuty vodní nádrže na větších vodních tocích, se zásobním nebo ochranným účelem a celkovým ovladatelným objemem nad 1 mil. m3, nebo vodní nádrže, které byly zařazeny jako prvky vodohospodářské soustavy v simulačních modelech v některých povodích české části mezinárodní oblasti povodí. Zdrojem byly přípravné práce pro POP – předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů (hodnocení dopadů vlivů v oblasti hydromorfologie), které bylo provedeno v letech 2004 – 2006 a jednotlivé POP. Mezi sub-units není použita rozdílná metodika. Pro identifikaci ostatních a neznámých vlivů nebyl vytvořen metodický postup, proto stanovení významných ostatních vlivů bylo provedeno individuálně, odborným odhadem. Významné neznámé vlivy byly identifikovány tam, kde vodní útvar nedosáhl environmentálních cílů, ale nebyl určen žádný významný vliv, který by nedosažení dobrého stavu způsobil. Dalším krokem bude zejména vytvoření metodického postupu k identifikaci neznámých vlivů tak, aby bylo možné stanovit další postup. Mezi sub-units není použita rozdílná metodika. Hlavní enviromentální dopady na povrchové vody, ke kterým v povodí dochází v důsledku vyznamných vlivů byly řešeny vzájemně s vyhodnocením existujících dat z monitoringu v procesu hodnocení stavu. Překročené ukazatele chemického a ekologického stavu byly přířazeny k jednotlivým skupinám významných dopadů (obohacování živinami, organickými, prioritními, specificky znečišťujícími látkami, sedimenty, acidifikace, zasolování, zvýšení teploty). U všech HMWB byla v důsledku hydromorfologických změn identifikována jako hlavní dopad změna stanoviště. Skupina ostatních významných dopadů byla vázána na překročené biologické ukazatele. Mezi sub-units není použita rozdílná metodika Základem pro posuzování významných dopadů pro útvary povrchových vod je dostatečná identifikace významných antropogenních vlivů na jednotlivé vodní útvary. Vlivy jsou pak pozorovány ve skupinách podle původu: bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, hydromorfologické změny, řízení vodních toků a ostatních významných antropogenních vlivů. Mezi sub-units nejsou rozdíly

Zpracování Plánu představovalo ucelený komplex činností, který byl ovlivněn následujícími faktory: existence nutných vstupních dat, dostupnost nutných vstupních dat a prověřené a akceptovatelné přístupy k řešení, metodické postupy. Existence a dostupnost elementárních vstupních dat je základním určujícím předpokladem pro zpracování plánu oblasti povodí. V rámci návrhu přístupů k pořízení dat, chybějících při zpracování prvních plánů bude vhodné se zaměřit na zpřístupnění a doplnění následujících okruhů dat: údaje v evidenci o zdrojích surové vody, využívané pro úpravu na vodu pitnou; data pro kvantifikaci významných plošných vlivů; podrobná data morfologie říční sítě (morfologické mapování); hydrologická data (řady v závěrných profilech útvarů povrchových vod a v monitorovacích profilech); dostupnost informací o připravovaných opatřeních (technické parametry, náklady apod.); údaje zajišťované Českým statistickým úřadem nejsou sledovány a publikovány za jednotku „oblast povodí“ a je nutné je na tuto jednotku komplikovaně transformovat. Odstranění nejistot, zajištění dostupnosti existujících a doplnění chybějících dat je jedním ze stěžejních úkolů strategie pro 1. aktualizaci plánů v rámci České republiky. Na základě zkušeností se zpracováním prvních plánů je nezbytné některé z existujících přístupů k řešení modifikovat a v mnoha případech vypracovat zcela nové metodické postupy. Jedná se o následující okruhy: Aktualizace metodik pro charakterizaci oblastí povodí podle článku 5 RSV, zejména: metodika pro revizi typologie a vymezení útvarů povrchových a podzemních vod; Metodika hodnocení významných vlivů a dopadů včetně hodnocení „ostatních vlivů (např. rybářství) a identifikace neznámých vlivů; Metodika pro vymezení Chráněných území, určení jejich cílů a hodnocení jejich stavu; Metodika vymezení HMWB; Aktualizace metodiky hodnocení a klasifikace stavu (zahrnující hodnocení ekologického potenciálu a přístup k odhadu vlivu stavu vodních útvarů na terestrické ekosystémy); Aktualizace metodik pro návrh programu opatření (cost-effectiveness analysis), návrh přístupu k odhadu předpokládaného dopadu navrhovaných opatření („efektu opatření na eliminaci vlivů“), včetně způsobu aplikace výjimek; metodika pro ekonomickou analýzu dle přílohy III. RSV (problematika ekonomické efektivnosti, návratnosti, enviromentálních nákladů apod.). Plány oblastí povodí http://eagri.cz/public/eagri/voda/planovani-v-oblasti-vod/plany-oblasti-povodi/ V roce 2007 byl v souladu se zněním § 21 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů zaveden Rámcový program monitoringu. Rámcový program stanovuje zásady a metodické postupy provádení programu monitoringu; náležitosti programu situacního monitoringu, provozního monitoringu, pruzkumného monitoringu, monitoringu referencních podmínek a programu monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod.

RSV umožňuje, aby v případě nemožnosti dosažení cílů do roku 2015 mohly být uděleny výjimky. Jejich společným rysem je, že musí splňovat přísné podmínky a že v příslušném plánu povodí musí být uvedeny důvody, které vedly k uplatnění výjimek. K dalším aspektům, společným pro uplatnění výjimek, patří posouzení sociálně ekonomických dopadů a úměrnosti nákladů vynaložených na zlepšení stavu vodních útvarů. Výjimky mohou být přijaty jen v tom případě, že nedojde k ohrožení environmentálních cílů v jiných vodních útvarech a že bude i nadále zaručena stejná úroveň ochrany, jakou poskytují stávající právní předpisy Společenství. Vedle prodloužení lhůt pro dosažení cílů mohou být v odůvodněných případech pro vybrané vodní útvary stanoveny méně přísné cíle. Méně přísné cíle lze stanovit za předpokladu, že využívání vod, které je příčinou nedosažení cílů, nebude možné nahradit jinými způsoby s výrazně menšími nepříznivými vlivy na životní prostředí, které by nebyly neúměrně nákladné. Podobně lze méně přísné cíle stanovit v případě, že dosažení cílů je neproveditelné nebo neúměrně nákladné kvůli nepříznivým přírodním podmínkám. Nedosažení dobrého ekologického stavu nebo potenciálu vodního útvaru neznamená porušení cílů, pokud jsou důvodem změny fyzikálních poměrů nebo důsledkem nových rozvojových činností člověka. Taková výjimka je možná v případě, že nejsou k dispozici žádné alternativní a výrazně ekologičtější možnosti k uspokojení těchto zájmů a současně musí být učiněny všechny praktické kroky ke zmírnění dopadů využívání vod. Prodloužení lhůt a méně přísné cíle: Prodloužení lhůt a stanovování mírnějších cílů jsou typy výjimek, které jsou aplikovány v případě, že opatření navržená ve vodním útvaru pravděpodobně nezabezpečí dosažení vyhovujícího stavu. Z hlediska postupu platí, že aplikace výjimek je úzce spjata s hodnocením vodního útvaru a hodnocením opatření. V případě dočasného nedosažení dobrého stavu vodních útvarů lze předpokládat, že v budoucnu bude vyhovující stav dosažen, ale v současné době buď: není spolehlivě ověřena příčina nedosažení vyhovujícího stavu a způsob nápravy; jsou navrhována opatření, jejichž předpokládaný účinek se projeví až v průběhu dalšího plánovacího cyklu nebo na základě určitých specifických jevů (povodeň). Z hlediska aplikace typu výjimek platí, že pokud jde o nedosažení dobrého stavu dočasného charakteru, volíme prodloužení lhůt. Při aplikaci výjimky podle čl. 4 odst. RSV prodloužení lhůt jsou připravována příslušná opatření. U trvalého nedosažení předpokládáme, že již veškerá možná opatření budou provedena, jejich účinek bude znám, a přesto vyhovujícího stavu nebude dosaženo. S tím je však spojena nutnost stanovení mírnějších cílů pro vodní útvar. Tyto cíle by se měly minimálně lišit od běžných cílů. Z logiky věci je tedy evidentní, že mírnější cíle mohou být s jistotou a rozumnou přesností definovány až po úplném náběhu všech opatření pro eliminaci nevyhovujícího stavu vodního útvaru a po vyhodnocení dostatečně dlouhé časové řady dat z monitoringu. Dočasné zhoršení stavu, nové změny fyzikálních poměrů, následky trvalých činností souvisejících s lidským rozvojem: V české části mezinárodní oblasti povodí Labe nebudou v současné době tyto typy výjimek uplatňovány. Zhoršení stavu vodního útvaru z velmi dobrého na dobrý z důvodu rozvojových činností člověka: V České republice nebyl vyhodnocen žádný vodní útvar jako velmi dobrý. V budoucnu bude tato zásada předmětem přezkumu u jednotlivých akcí u příslušného vodního útvaru. Za účelem postupného dosahování environmentálních cílů byly ve vodních útvarech uplatněny výjimky podle čl. 4 RSV prodloužení lhůt. Výjimky byly ve vodních útvarech aplikovány zejména z důvodů technické proveditelnosti (čl. 4 odst. 4-1 RSV), tzn. zejména z následujících důvodů: vodní útvar nedosáhne environmentálních cílů, a z toho důvodu je nezbytné identifikovat rozhodující vlivy; vodní útvar nedosáhne environmentálních cílů, jelikož nelze definovat adresné opatření, kterým lze vliv eliminovat; vodní útvar nedosáhne environmentálních cílů z důvodů nedostatečné připravenosti opatření; vodní útvar nedosáhne environmentálních cílů, jelikož účinek aplikovaného opatření se projeví až po roce 2015. Při aplikaci výjimky podle čl. 4 odst. RSV formou prodloužení lhůt jsou připravována příslušná opatření. Na vodní útvary nebyly aplikovány výjimky dočasné zhoršení stavu (čl. 4 odst. 6 RSV) ani mírnější environmentální cíle (čl. 4 odst. 5) Pro značnou část vodních útvarů ležících v oblasti povodí Odry je uplatněna výjimka prodloužení lhůt (čl. 4 odst. 4 RSV). Vodní útvary, na které je uplatněna výjimka dosáhnou dobrého stavu po roce 2015, bližší termín nelze prozatím z důvodů nejistot stanovit. Mezi sub-units nejsou rozdíly Metodický přístup k aplikaci článku 4 Rámcové směrnice vodní politiky ES v plánech oblastí povodí http://eagri.cz/public/eagri/voda/planovani-v-oblasti-vod/podpurne-dokumenty/metodicky-pristup-k-aplikaci-clanku-4.html